Já osobně jsem se rozhodl přestat kouřit ze zdravotních důvodů, musím se přiznat, nebyly v tom žádné morální aspekty, žádné zpytování svědomí. Já bohužel patřím zřejmě mezi ty nešťastníky, kteří jsou pro kouření přímo stvoření. Zachutnala mi hned první cigareta, kterou jsem měl, špatně mi nebylo ani v nejmenším. Nicméně po dvaceti letech kouření mi diagnostikovali astma, které se navíc postupem času stále víc zhoršovalo, a tak začal můj boj. Zkoušel jsem všechno možné a přestával kouřit podle různých rad a návodů asi milionkrát. Tak jak už to někdy bývá podařilo se mi to až když jsem přestal poslouchat ty okolo a udělal si to po svém, a bylo na čase, když se vám pravidelně dvakrát do týdne stane, že se z ničeho nic začnete dusit, nebo jen nemůžete popadnout dech, je to silná motivace k přemýšlení.

Kuřák, který kouřil dvacet let každý den není vyléčený vlastně nikdy, stopy po tom si ponese už celý život, jistě znám lidi, kteří si zapálí občas o víkendu, nebo v hospodě u piva a opravdu kouří jen svátečně, jenže to jsou lidi, kteří vlastně nikdy nekouřili delší dobu pravidelně, a proto se u nich nevytvořil pevný psychický návyk.
Všiml jsem si jedné zvláštnosti a zřejmě nejsem jediný kdo to zažívá, a sice toho, že mozek si absenci nikotinu kompenzuje ve spánku. Po tom, co jsem přestal definitivně kouřit se u mě objevily neuvěřitelně živé sny, kde jsem během těch nejneuvěřitelnějších příběhových linek dospěl k tomu, že jsem si zapálil, někdy jsem si uvědomoval že už nekouřím, ale v tom snu jsem prostě patřil mezi ty sváteční kuřáky, kteří si zapálí jednou za měsíc, anebo jsem to nevěděl a v tom případě se u mě v tom snu objevil velmi silný pocit, že jsem na něco důležitého zapomněl, opravdu velice silný. Ty sny jsou tak živé, a tak propletené se skutečností, že pokaždé po probuzení musím chvíli přemýšlet, jestli jsem si opravdu někde zapálil, nebo o tom jen snil.

V těch prvních týdnech po odložení poslední cigarety to byly opravdové noční můry a přicházely i několikrát týdně, teď po čtyřech letech už je to nejvýše jednou za měsíc, ale stejně jako vlkodlak za úplňku se ve spánku zase měním v kuřáka.