Když jsem přemýšlela, co svým dětem pořídím na zahradu, tak jsem netušila, co by to asi tak mohlo být. Moje děti už měly krásné dětské hřiště, ale stále si myslím, že tam dětem něco chybělo. Ze začátku jsem si myslela, že tam třeba chybí nějaké to zvíře, protože moje děti miluji zvířata, ale doma jsme zatím žádné neměli. Protože je můj přítel, který je už nyní bývalý přítel, tak byl alergický na zvířecí chlupy. Takže i když děti si strašně přáli mít psa, tak jsem to bohužel nemohla splnit, protože mého přítele by to stále jenom dusilo a obtěžovalo. Takže si říkám, že když přítel už od nás odešel a už je půl roku pryč a nevrátí se, tak asi svým dětem pořídím nějakého malého psa.

A jak jsem řekla, tak jsem taky udělala. Jenom jsem nechala své děti, by si vybraly nějakého pejska, který by se jim líbil. Samozřejmě, že jsem vybrala nějakých pět možných plemen, ze kterých si potom moje dvě děti vyberou jedno krásné štěně. Vybraly si malého jezevčíka, což mě těší. Potom jsem byla překvapená, že i s tímto psem děti si hrají na dětském hřišti. Protože hbitost a síla na dětském hřišti je opravdu to první, co chci vždycky vidět. Opravdu bych si nepřála, aby moje dvě děti stále jenom ležely doma a seděly na zadku a hrály si jenom na tabletu anebo čuměly na televizi a na počítač.

Takže jsem vděčná a jsem ráda a těší mě, že hbitost a síla na dětském hřišti je mým dětem vlastní a že je vlastně hřiště baví. Jsem pyšná na své děti, že jsou takové akční a že je nebaví sedět jenom doma a válet se a nudit se. Samozřejmě, že někdy děti mají takové dny, kdy třeba celé dva dny se jenom doma a koukají na pohádky. Tohle mě vůbec nevadí a říkám si, že každý má prostě takové dny, kdy mu hbitost a síla na dětském hřišti vůbec není blízká. Ale jsem ráda, že tohle se vůbec neděje často, protože moje děti mají na zahradě opravdu veliké a krásné hřiště, které využívají opravdu skoro denně. Hbitost a síla na dětském hřišti Detskahriste by tady měla být pro všechny.